Úvod k popisování fotografií, čím popisovat, jaká klíčová slova používat, co se považuje za vhodné.

Keywording

-=-

Dobře vyplněná klíčová slova a popisy jsou bez větší nadsázky stejně důležitá jako kvalita fotografie. Tedy... špatné fotografii ani skvělý popis nepomůže, ale úspěch dobré fotografie může být špatným popisem dosti pokažen. Narozdíl třeba od webových stránek, vyhledávače fotobank zatím nerozumí obsahu fotek.

Technika: kde a čím

Nejprve se budu věnovat technické otázce - jak a v čem fotografie popisovat. Pokud používáte IPTC, můžete následující řádky klidně přeskočit.

Každá mikrofotobanka má pro popis zvláštní dialog ve webovém rozhraní, ve kterém se dají klíčová slova zadat. Pokud nahrávám fotky do více fotobank, vede to k otravné nutnosti popisy stejný popis několikrát kopírovat a vlepovat. Existuje naštěstí lepší cesta - přidat popis přímo k souboru fotografie, jako takzvaná metadata. Nejznámějším příkladem metadat jsou údaje ukládané digitálními fotoaparáty ve formátu EXIF, např. různé parametry expozice, datum vytvoření a podobně. Pro popis fotek existuje zvláštní formát, IPTC (zkratka z International Press Telecommunications Council). Jak zkratka naznačuje, IPTC je standard popisu fotografií vytvořený konsorciem tiskových agentur. Definuje velké množství záznamů vhodný pro organizaci obrazových dat ve fotobance. Prakticky nejvýznamnější pro použití v mikrofotobankách jsou

• Caption - délky až 2000 znaků. Obsahuje popis tématu snímku v přirozeném jazyce.
• Headline - nadpis, krátká verze titulku.
• Keywords - seznam klíčových slov nebo frází, každé až 64 znaků.

Popis IPTC se dá editovat v řadě programů, například Photoshopu, ale i řadě freewarových a free software aplikací, např. XnView (http://www.xnview.com/). Systém uploadu většiny fotobank IPTC popis dokáže přečíst, a předvyplní jej do webového formuláře pro popis fotek. Ve formuláři pak obvykle zbývá doplnit kategorie - systém kategorií má obvykle každá fotobanka vlastní, takže nezbývá než vyplňovat ručně. I tak ovšem IPTC šetří hodně času, zvlášť ve spojení s hromadným uploadem pomocí FTP.

Popisovat soubory v IPTC má i další výhody. Pokud jsou popisy jen ve fotobance, má ve fotografiích přehled fotobank. Je ovšem příjemné mít přehled i ve vlastním archivu... spočítejte, kolik fotografií vytvoříte za rok, za pět let, a představte si, jak se v takovém množství souborů orientovat.

Základy keywordingu

Hlavní otázkou je pochopitelně obsah. Jaká klíčová slova používat, kde brát popisy. Pokud člověk mluví spíše Czenglish než English, jsou nezanedbatelnou částí problému potíže s angličtinou.

Hlavním omezující principem slušného popisování je: snažit se uvažovat jako grafik hledající fotografii. Z toho plyne:

• Popisovat hlavní téma fotografie, nepopisovat nepodstatné věci v pozadí. Pokud jsou hlavním tématem vodáci na řece na raftu, a kdesi v pozadí se vyskytují ještě dráty vysokého napětí, dítě na břehu,... vhodná klíčová slova jsou třeba white water či rafting, ale né wires, electricty nebo child. Grafik, který do vyhledávače zadává child chce zřejmě snímek, kde je díte výrazným motivem.
• Nepopisovat samozřejmosti. Lze například předpokládat, že většina lidí má oči, uši, nos, ústa... Je zbytečné tato slova používat pro popis fotografie každého člověka.
• Klíčová slova popisující asociace, které fotografie může vyvolávat, udržovat v rozumné míře. Např. citrón někomu asi může asociovat čaj, ale popsat fotografii izolovaného citrónu klíčovým slovem tea je poněkud příliš.

Úmyslně neslušné popisování bývá označováno jako keyword spam nebo spamindexing. Zatímco pro fotografa nejaké to slovo navíc není problém, pro zákazníky fotobank ano. Pokud grafik hledá fotografii číšníka, a ve výsledcích hledání naprostou většinu výsledků tvoří rozmanitá směs předmětů, jež by se mohly vyskytovat v restauraci, je to problém. A i pro fotobanku, proto se fotobanky snaží spamu usilovně bránit. Špatná klíčová slova mohou být důvodem odmítnutí fotografie, dlouhodobé problémy mohou vést k úplnému zákazu uploadování.

Naopak z hlediska fotografa je podstatné na nic nezapomanout. Jako pomůcku si lze vzít několik otázek

• Co je téma? A postupovat od přesnějšího k obecnějšímu. Například, k fotografii kopřivy patří Urtica dioica (botanické jméno), nettle (kopřiva), plant (rostlina), herb (bylyna), ...
• Jaké, co to dělá, jaké to má použití,...? např. green, sting (žahat)
• Kde? Pokud to v obrázku hraje roli.
• Kdo? U lidí je nezapomenout popsat všechny možné atributy, pohlaví, věk, barva kůže, výraz,...

Přesné místo by se mělo vyplňovat, pouze pokud to ve snímku hraje nějakou roli. Např. fotografie dívky jedoucí na kole s pozadím, jaké by se dalo najít v kterémkoli městě, by neměla být popsaná klíčovým slovem Prague. To by bylo naopak vhodné, pokud je na fotce něco identifikovatelného, např. panorama Hradčan.

Praktické postupy a pomůcky

Slovník na Seznamu (http://slovnik.seznam.cz) Paradoxně, použití slovníku bez rozsáhlých znalostí anglické slovní zásoby je velmi problematické. Slovník obvykle vyhledá řadu překladů, ovšem většina z nich je spíše neobvyklá nebo platí pouze v nějakém specifickém kontextu. Naopak, pro klíčová slova je potřeba volit běžná slova fungující v obecném kontextu. Bohužel, aby člověk dokázal určit, který překlad je to správné běžné slovo, potřebuje právě dobrou znalost angličtiny. Například: pokud americký grafik bude hledat fotografii dívky, použije velmi pravděpodobně slovo girl. Pokud zadáme slovníku přeložit slovo dívka, nabídne možnosti damsel, gal, lass, girlfriend, miss, cummer, dame, teenager, date, youngster, slut, young lady a teprve s nesmyslným dovětkem dívka (asi tak do 12 let) vhodné slovo girl (p). K předchozímu seznamu lze dodat, že girlfriend, date aj. jsou překladem pouze ve významu "přítelkyně ženského pohlaví", další slova jsou neobvyklá, a perlou je překlad slut - v běžném významu ne dívka, ale děvka.

Příště: Kde brát klíčová slova, chvála a problémy opisováni, jak zjistit co lidé hledají.